Čeština pro učitele, která od roku 1996 vychází už ve čtvrtém, doplněném a upraveném vydání, se osvědčila jako užitečná jednosvazková mluvnice, která přehledně soustřeďuje stěžejní výklady o českém jazykovém systému z pohledu hláskosloví, tvarosloví, slovní zásoby a tvoření slov i skladby a stylistiky, neopomíjí tedy žádnou oblast, které se školní výuka češtiny věnuje. Připojeno je obecné poučení o jazyce, jazykovědě a jazykové kultuře. 

Poutavé čtení životních příběhů mlynářského synka Janka jak z mlýna, tak z první války.

Zase usedli za volanty a přes kolena si přehodili kus celty, aby jim nohy nezapadaly sněhem.

Za tři roky v Tyrolích prožil Janek dobré i zlé, šťastné dny i méně šťastné. Přivedly ho sem okolnosti na jeho vůli nezávislé. Chtěl je přežít. 

Přehledná a stále aktuální příručka jednak provede zájemce z nejširšího okruhu uživatelů češtiny zásadami kladení čárky a dalších znamének v textu, jednak jim umožní, aby si osvojenou problematiku ihned procvičili a také si své řešení podle srozumitelného klíče zkontrolovali. Zaměření příručky na interpunkční zásady vychází z dlouholetého zjištění autorky, profesí vysokoškolské učitelky, že právě interpunkce se považuje za nejkomplikovanější složku českého pravopisu a její znalost je nízká i u vysokoškoláků.

Příručka určená nejen pro vysokoškolské studenty, ale i pro zájemce z řad široké veřejnosti je zaměřena na aktuální stav české slovní zásoby. V teoretické části se autorka zabývá nejprve obecnou charakteristikou českého lexika a tvořením slov v češtině, následně slovotvornými postupy (především odvozováním) a vztahy mezi onomaziologickými kategoriemi slov ve slovotvorném procesu. 

Přestože základy tvarosloví mateřského jazyka zvládá aktivně už šestileté dítě, není jednoduché osvojit si tvary slov a jejich funkce opravdu důkladně. Průvodce českým tvaroslovím je příručka určena těm, kteří si chtějí utřídit základní teoretické znalosti a doplnit je o jevy, jež jsou nutné pro zvládnutí jazyka na dobré odborné úrovni. 

Libor Hřivnáč, narozen v Holasovicích. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Opavě. Životní zkušenosti střádal v mnoha různých profesích. V cihelně, na družstevní farmě, na pile, ve strojírenství, na obecním úřadě či při práci s nemovitostmi.